100 LET

26
10/ 2018

Dobrý den,

jmenuji se Česká republika a je mi 100 let - docela vysoký věk na to, jak jsem občas nezdravě žila a prožila pár těžkých období stresu a frustrace - hlavně velmi nerada vzpomínám na nešťastné "osmičky" v mém věku, které mě téměř vždy přinesly velké utrpení.  Byla jsem i trochu "obéznější" a dokonce jsem se i jinak jmenovala. Říkali mi Československo do doby, než jsem díky dvěma "ambiciózním mládencům" z vysoké politiky výrazně zhubla a od té doby (1.1.1993) mě říkají Česká republika. Mohla bych dlouze vzpomínat na události i osobnosti, které procházely mým životem, ale rozhodla jsem se to nakonec ponechat na někom jiném. Zavzpomínali na mě kluci a holky ze ZŠ Pasířská, či lépe zavzpomínali na mého prezidenta, které ho jsem měla nejradši, pana Tomáše Garrigua Masaryka. Mrkněte též na kluky a holky různého to věku ze ZŠ Pasířská, kteří pro mě vymysleli hezký dárek, který mě opravdu potěšil - tohle foto si dám někam na čestné místo.

Vaše Česká republika.

Slíbené úvahy

Návštěva T. G. M. v současnosti

MASARYK V PRAZE 

                „Kdo to sem jde po ulici na Národní třídě? Urostlý starší muž, slušně oblečený, brejličky na nose, hodně vousů. Ten člověk je mi povědomý. Vždyť to je… Tomáš Garrigue Masaryk!“ ječela jedna paní bytná na druhé straně Vltavy, která šla právě vyklepat koberce. Skutečně. Byl to Masaryk. Tatíček národa, první prezident, osvoboditel! …

                „Tolik lidí,“ říkal si. „Všichni mají ty divné krabičky… a támhleten člověk ji má dokonce na tyči a vypadá to, že se fotí.“ Šel, až došel k pokladnám Pražského hradu. To nikdy neviděl. Automaty, mobily, tiskárny, hodinky, televizi, rádio a mnoho dalších věcí. Pak, celý popletený, šel na prohlídku. Hrad se nijak nezměnil. Po prohlídce sešel opět dolů, do Nového Města. Potkával spoustu lidí různých národností. Byl celý pryč z těch nových věcí a vynálezů. „Tohle kdyby viděli Beneš se Štefánikem. Ti by koukali.“

TOMÁŠ GARRIGUE MASARYK 

                Jednoho dne se náš bývalý československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk procházel ulicemi v Jablonci nad Nisou. … Poté přijde k velké budově, na které je napsáno: Central Jablonec. Vejde dovnitř a vidí různé obchody, například New Yorker, HM a říká si: „No tohle jsem v životě neviděl! Teď je ten svět mnohem svobodnější, to za nás všichni museli nosit společenské oblečení, dámy nosily sukně nebo šaty a pánové saka a kravaty, to teď, když si jdu po ulici, všichni ve sportovním a tenisky a gumové boty, prý se jim říká crocsy! Jsem rád, že jsem mohl nahlédnout do budoucnosti, ale obávám se, že to není život pro mě.“

T. G. MASARYK, ČESKOSLOVENSKÝ PREZIDENT

                Jednoho dne se v Praze po Karlově mostě procházel náš československý prezident. Masaryk vstoupí do nákupního centra, kde byl největší nadpis BAREVNÉ FOTKY. Divil se, že něco jako barevné fotky existuje. Tak vstoupil dál.

                „Dobrý den,“ odpověděla paní v obchodě. „Dobrý den,“ odpověděl T. G. Masaryk. „Vy tady vyrábíte fotky? A barevné?“„Ano, jistě, přejete si?“„Chtěl bych se zeptat, jak to funguje,“ odpověděl. …

                T. G. Masaryk šel dále a dále obchodním centrem, když uviděl nápis POTRAVINY, a tak šel dovnitř. Divil se, že tu mají tolik jídla. Říkal si v duchu: „To není možné! My máme u nás maximálně bílý jogurt mezi jogurty a tady mají asi dvacet druhů, možná i víc.“

DNEŠNÍ DOBA

                Tomáš G. Masaryk vymyslel stroj času. Rozhodl se, že by nebylo špatné se podívat, co se děje v jeho milovaném Československu za sto let. Byl právě rok 1918, a tak do stroje času naťukal rok 2018. K jeho zklamání se neobjevil v Praze, ale v malém městě jménem Jablonec nad Nisou.

                „Nevadí, porozhlédnu se tu, pak se nějak do Prahy dostavím,“ povídá Masaryk. Prochází se a první, čeho si všimne, je veliká mapa zavěšená na budově. „To je divné, mají tu napsáno pouze Česká republika! Na Slovensko zapomněli?“ Později si uvědomí, že se Československo rozdělilo a to ho zamrzelo. …

                Potkal partu asi patnácti až šestnáctiletých dívek a chlapců. Všichni drželi v ruce nějakou destičku se svítícím displejem a vůbec se spolu nebavili. „Slečno, co to držíte v rukou?“ „To je přece mobil, pane,“ řekne dívka a jde dál.

O T. G. MASARYKOVI 

                … Venku už byla tma jako v pytli. Pomalu kráčel domů. Když šel domů, tak si říká: „V té dnešní době mají děti úplně všechno. To za nás vůbec nebylo. Žádné ty mobily, počítače atd. vůbec  neexistovaly. Dnes se ty děti mají jako prase v žitě.“

 

 

ze světa školy   |   Ze světa jazyků   |   Ze světa kultury   |   Ze světa vědy   |   Ze světa sportu   |  

 


www.atletikajbc.cz

ze světa školy

12.11.2018 - Nejlepší matematik v severních Čechách je ze ZŠ Pasířská!
12.11.2018 - VYHLÁŠENÍ ŘEDITELSKÉHO VOLNA NA DNY 3.1. A 4.1.2019!
06.11.2018 - Lepší místo ve škole Jablonec nad Nisou
26.10.2018 - 100 LET
15.10.2018 - VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI ŠKOLY ZA ROK 2017/2018

 

Novinky

Miniházená
05.11.2018
Turistické pochody sportovních tříd
18.10.2018

 

ZŠ Pasířská